Ve městě, kde se stéká řeka Labe s Orlicí
Stojí nádraží dálkami vonící
A vodsaď odjíždějí vlaky různé povahy
A některé z nich dokonce až do Prahy

V ČSD tvrdilo se, že je to trať proklatá
Nikdo z nich nevěděl už jak vypadá výplata
V té době začal jezdit ňákej Růža u dráhy
A hned byl plnej perón cestujících do Prahy

Casey Růža strojvůdce je skvělý
Casey Růža mašinfírů král
Souprava už píská, Střešovice, Kbely
Počernice, Běchovice, Wilsoňák

Minulou zimu vítr zavál koleje
Sněhová bouře, čtyřmetrové závěje
A 16 vlaků z různých směrů míří ku Praze
Ale jenom jeden z nich tam dojel v tom mraze

Pak přišla letní vedra, prudký kopce veliký
A z výhně šlehaj plameny, ohnivé jazyky
Mašina se hřeje, ale sper to ďas
I tehdy dojel Casey Růža na chlup včas

Je 9 hodin ráno, letní neděle
Rodinky s dětmi, plné kufry, tváře veselé
A každý hned se táže "Kdopak dneska vede vlak ?"
Načež z tlampače se ozve "Ano, je to tak !"

Casey Růža...

V hospodě Na vinglu jsme probírali u piva
Že není možné dojet včas, když stroj se přehřívá
Zvlášť, když se parametry této trati srovnají
S dostupnými časovými údaji

Pak si vzal kabát a šel zaplatit večeři
Neznámý chlap, co seděl pod věšákem u dveří
V tu chvíli krve by ses nedořezal v žádném z nás
Když pod čepicí skryl svůj ohořelý vlas

Casey Růža...

Když jsme přijeli dnes ráno do Buffala
A nebe bylo modrý jako Bols
Před námi volnej den a v autě hudba hrála
Tak jsme to natáhli až k Niagara Falls

Já seděl tam a tady Klára
A Péťa všechno na "osmičku" bral
Jak voda stříká a jak se zvedá pára
A hřmot se tříští o ostré hroty skal

Na kraji propasti se přítel náhle zasní
A já se koukám, jak mu palce lezou z bot
Pak začal zpívat "škoda, že ten přelud krásný"
A já druhým hlasem k němu "nelze obejmout"

A pak to s námi seklo o zem
Policajti měli na nás čich
A už nás odvážejí přepychovým vozem
Se šerifskou hvězdou na dveřích

Komu chutná kafe bez cigára
Kdo touží poznat Buffalský vězení
A kašle na to, co mu doma řekne stará
Ten ať si s námi v jailu místo vymění

Mezi zloděje a hašišáky
Vodváží nás ten šerifskej krám
Tomu tedy říkáme good lucky
Tomu teda říkám happy time

Až nás pustěj zase budem venku
Budem vodsaď padat jak ten proud
V prvním lokále si dáme nalejt sklenku
Staré kukuřičné z těch Kentuckejch hroud

Pak se rozejdeme, Péťa, já i Klára
Nebe bude znovu jako Bols
A ještě 1000 let se bude zvedat pára
Nad propastí Niagara Falls

Z Denveru vede silnice na západ na Fair Play
Není nijak špatná, ale není ani nej
A po hodině, po dvou, jízdy - dostaneš se k městečku Grant
Jsou to vlastně dohromady tak 2, 3, 4 chalupy
A vrakoviště aut, co nejdou už dát do kupy
Odbočka na Georgetown a jeden zakouřenej kšeft

Tam každej večer točí pivo zrzavej Ir
Von říká, vodkud přicházím, já na to, že chci beer
On vyprávěl mi příběhy a já - u toho pil
Bavil jsem se výtečně, ale nerozumněl mnoho
De facto jen částečně, de jure ani slovo
Ale aspoň nějakej pocit mně z jeho řečí zbyl

To say hallo
The native house
To the North have to go
When you wanted to the South

Když chceš bezva žít, musíš umět ztrácet
Zadní vrátka mít a těma se pak vracet
A narodit se musíš na zastávce "dobrý znamení"
Když chceš bezva žít, musíš něco získat
Musíš něco mít a pak si můžeš pískat
Jó, život žít je velké umění

Pod polštář skrýt nejmilejší knihu
Na sever jít, když táhne tě to k jihu

Třicet minut jízdy na východ od Oklahoma City za písečnou dunou, kde stál jsem na jejím vyvýšeném okraji a vzduch v dolině pode mnou byl rozpálen až na 100 oF, zjevilo se mi jako na dlani město Praha. Město tolik opěvované básníky a novináři.

Praha! Středoevropská metropole s překrásným panoramatem Vyšehradu, Petřína a Hradčan. Praha v barevném kolorytu revolučních přeměn. Před branami pražského hradu se střídají stráže.

Přijíždí černý bourák Bayern Motor Werke. Přiváží primátora. Nápravy drnčí na nerovném povrchu. Rychlost otřesná, nepřiměřená. Turisti prchají přes tři nádvoří.

"Brzď, kurva brzď!" řve primátor na šoféra. "Prásk!"

Rozbitý nárazník, urvané dveře, blinkr uražen, reflektory roztříštěny, dokořán rozšklebený kufr, barumky nadranc. Z "bavoráku" je hromada šrotu zabořená do fortelného pilíře katedrály, která se otřásá a mraky zvířeného prachu doprovázejí neuvěřitelnou katastrofu.

Pivaři se vyřítili z Vikárky a přibíhají rovněž někteří reprezentanti GALÉRIE extraktu národa. President, předseda parlamentu, ministři, církev.

"Držte, ... chraňte, ... a braňte korunovační šperky!" křičí kancléř na poručíka ochranky hradu.

Vrtulník Ministerstva vnitra ztrácí orientaci v prostoru. "Orel! ... Orel!, nerozumím, přepínám!" Rádio nepracuje.

Helikoptéra přistává na prolomenou střechu chrámu nad presbytériem a propadá se. Lustry se řítí, tříští se vitráže. Na nádvoří přistávají lešenářské trubky, trámy, krovy, fragmenty pilířů i nepřirozeně zpitvořené tváře chrličů.

Petr Parléř by měl radost!

"To´s přepísk," říká president na adresu primátora.

"Sorry," říká provinile primátor, "příště brzdím dřív!"

"Příště," paroduje president drzého primátora, "příště pojedeš tramvají!"

Zřím Prahu! Nervózní srdce Evropy, s překrásným panoramatem Vyšehradu, Petřína a Proseku!

Když stín nad strží v Utahu skrývá rokli přes polední žár
Je slyšet zdola ozvěnou jak koulemi když práskne biliár
A pak ten stále stejný zvuk, když teče voda
A chce se věřit, že se to zas jednou poddá
Že není důvod utopit se
Tak uplývá nám láska po večerech dlouhý měsíce

V coloradských horách dravý orel z nebe náhle slít
Uklouzla mu křídla a dolů musel bez padáku jít
To prostě přijde den, kdy ztratíš všechnu páru
Jednou nás to sejme v ňákým baru
Padneme na podlahy mramorové
Protože jsme, jak ty říkáš, sračky a kořalové

Když jsme spolu, lásko moje, ta první léta sloužili
V srdcích plno nepokoje a v polích zrálo obilí
.....
.....
Čtyři stěny panelové
A ty mě strčíš do přihrádky: "Sračky a kořalové"!

Jestlipak víš, co k nám táhne mladý ženský?
No a když makáme, tak proč na plný pecky, jak za Marie Pujmanové?
Myslíš si proto, že jsme lásko moje sračky a kořalové?

Víš proč nás vidíš jako šmouhu v rychlejch autech jet?
A proč nás vnímá tenhle svět jen jako články novinové?
Myslíš si proto, že jsme lásko moje sračky a kořalové!

Proč jsme schopni vrátit toky řek?
Do kosmu lítat i k pólům, kde je led? Stavíme ledoborce atomové.
Myslíš proto, že jsme lásko moje sračky a kořalové?

A proč se posmíváme nemocem a smrti?
A času, který všechno kolem drtí pěstí ručky hodinové?
Protože jsme, prcko moje, sračky a kořalové ...

Já miloval jsem život jako nikdo z vás
Jen pro něj jsem byl ochoten si srazit vaz
Mě zajímaly štíty hor a toky řek
Přes potoky jsem skákal, když někde ňákej tek
A z muziky jsem šílel, když jsem slyšel: Túm, tum, túm!

A všichni kámoši, co byli stejně trefení
Dnes mají hospody a bistra, lidé vážení
Pracují v rádiích a bankách, a když byl někdo lump
No tak holt prostě meje vokna u benzínovejch pump
Ale kam přijdu, stejně slyším jen

Mně všechna jídla začla chutnat stejně mdle
Vepřo-knedlo-zelo, pstruzi na másle
Už ani nerozeznám nudle s mákem - od masa
A ovoce od zeleniny - do frasa
Mně do žaludku leze jenom

Já můžu jít na rande třeba s mladou Venuší
Dřív jsem v tom uměl lítat od kotníků po uši
Dnes ani nevím, jestli voní jako pytel slaniny
Jestli je černá, nebo jestli si s ní čtu noviny
Vždyť jediný, co vůbec ještě vnímám ...

Já miloval jsem život jako nikdo z vás
Jen pro něj jsem byl ochoten si srazit vaz
Mě zajímaly štíty hor a vody řek
Přes potoky jsem skákal, když někde ňákej tek
A z muziky jsem šílel, když jsem slyšel

A všichni kámoši, co byli stejně trefení
Dnes mají hospody a bistra, lidé vážení
Pracují v rádiích a v bankách, a když byl někdo lump
No tak holt prostě meje vokna u benzínovejch pump
Ale kam přijdu, stejně slyším jen

Mně všechna jídla začla chutnat stejně mdle
Vepřo-knedlo-zelo, pstruzi na másle
Už ani nerozeznám nudle s mákem - od masa
A ovoce od zeleniny - do frasa
Mně do žaludku leze jenom: Túm, tum, túm!

Kdo umí zahrát gé, á, há, cé, od přírody touží
Aspoň jednou podívat se za pořádnou louži
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Sejdeme se v Nashville, hej hej Mary Lou

Diváci se rozcházejí, muzikanti balej "kájtry"
Právě končí v Opeře grand showw ve stylu country
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Sejdeme se v Nashville, hej hej Mary Lou

Až slunce mine Tennessee a město spolkne stín
Sejdeme se na parníku Music City Queen
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Sejdeme se v Nashville, hej hej Mary Lou

Na tý horní palubě bourbon teče proudem
Dělá skvělý myšlenky a projde každým oudem
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Sejdeme se v Nashville, hej hej Mary Lou

Je tu houslák Jimmi a je tu basák Ben
Prostě celá squadra samejch slavnejch jmen
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Sejdeme se v Nashville, hej hej Mary Lou

Chlap, co má černou bonanzu a obě boty bílý, říká:
"Já jsem fotr bluegrassu, ňákej Monroe Billy
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Sejdeme se v Nashville, hej hej Mary Lou

A pak přichází Mary Lou a učí nás svý tance
A na břehu řeky Cumberland si zalamujem palce
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Zase někdy v Nashville, hej hej Mary Lou

A kdyby se ptal na mě Monroe Bill, kdyby položil tu větu
Tak vyřiď mu, že včera pil s fotrem Jumbo Jetu
Hej Mary Lou, sejdem se v Nashville
Sejdeme se v Nashville, tak někdy, Mary Lou!

Zpocená, žhavá
Opilá, pulsující, nedočkavá
Žárlivá, nebezpečně dravá
Spalující, zničující jako láva

Kalifornie
Z tý země nelze odejít
To po mně nemůžete chtít, to přece nejde
To přece nejde...

Motýlí spřežení nese tě ulicí L.A.
Opilý kalifornským vínem se nedá jít spát
O pomoc křičíš a vysíláš signály May Day
Konečky nervů spálené kůže tvých zad

A písek Santa Moniky vomejvá moře
S hukotem k tobě promlouvá oceán
Takhle je člověku, kterýmu není moc dobře
Takovej pocit má člověk, když zůstane sám

To přece nejde ...

I dnešní noc do rána slunce zem obejde kruhem
A prsty svých paprsků opře se do hrází
Připrav se na to, že za chvíli vyjde to druhé
Myslím, že právě vychází

Silnice č. 1 se přimyká k moři
Bitevní lodě kotví u Santa Cruz
A všechny cesty i odtud vedou až po Řím
Letadla, vlaky, lodě, no tak si to zkus

To přece nejde...

Jdu takhle po pouti a nevzpomenu si už ani za nic
Ve které vesnici to bylo a nebo co a jak
V tom zaslechnu píseň, co jsem slyšel u mexickejch hranic
Kde zastavil jsem jednou na noc svůj auťák

Seňorita zpívá, bandoleros na kytary hrají
Na stole fazole a potom ještě nějakej divně rozpatlanej hrách
A celá hospoda se otřásá, když s ženskejma tu prachy roztáčejí
Chlapi, jejichž ksichty na zatykačích všude tady visí po stěnách

Bandoleros hrají, řetízkový kolotoč se točí
Od pasu vystřelím ti růži, aby bylo trochu zábavy
Říkám holce, která tady provokuje pohledem svých očí
Beru tři broky z pultu a vyplivuji vajgla do trávy

Posílám první ránu a první kytka v suchu
Zděšeně nadskočí a posadí se níž
Druhá, ta jde ovšem jasně v prospěch cestovního ruchu
Potupně pleskne o plech a nezasáhne již

Barvy se mi před očima slívají jak nějaká divná duha
Nabíjím poslední a - velmi dobře vím
Když tu třetí sundám, no tak se dá přehlídnout ta druhá
A když ji nesejmu, tak prostě za nic nestojím

Špejli mám před hlavní a celý Texas se mi přes rameno dívá
Spánky se potí a po studené spoušti klouže prst
Nafouknu žvýkačkovou bublinu a seňorita normálně furt zpívá
Zavírám obě oči najednou a poslepu to pálím do těch míst

Ležérně beru dvě kytky a než padám z toho šmelcu
Dávám je tý holce, co očima ji měřím od země
Říkám jí, ta žlutá, víš, to je pozdrav od Texasských střelců
A tadyhle červenou, tu si schovej ode mne
Říkám jí, ta žlutá, poslyš, to je pozdrav od Texasských střelců
A tadyhle červenou, tu si schovej ode mne

Novinové stánky, billboardy a kolečkoví bruslaři
Z Atlantiku přišla noc a stále je hic
Tisíce liber špaget a uvaření kuchaři
Ze žhavejch zdí mrakorapů města a italskejch pizz
A můj žlutej taxík Broadwayí to stříhá přes ulice a třídy
Se spoustou aut a neonovejch reklam kolem nás
Dneska mám rande s Lisou v New York City
A běží mi čas

Pak se mnou Lisa dělá chodecké závody
Od Sochy Svobody po Brooklyn Bridge
Naše dvě zničená těla, Spojené národy
Padají do vody a odplouvají pryč
Cítíme štiplavý dým, je situace špatná
Nad námi firemenů tým hasí hořící dům
Prosím tě, nechej tam hrát Erica Claptona
Tu dúdudú dú

Zítra mě, říkám tamtý, rozhodně nevolej
Vždyť ze všech životů tady mi poslední zbyl
Taky jsem uplně "county" neboli "švorcovej"
Rád projdu se vašimi sady sám napodýl
Pak možná proto, že chci umřít strachy a možná, abych nebyl tolik pyšný
Poskládám si sako na noc do křoví
nešumí tu air conditioningy
A nepřinesou žrádlo pánovi

Novinové stánky, bilboardy a kolečkoví bruslaři
A Číňan, co umývá chodník, než otevře krám
Na Bosně jezdí tanky, střílejí se ogaři
Nejlíp se člověku vrací, když zhruba ví kam
Pak bágly jedou rentgénem a ty si říkáš možná, jednou, někdy příště
A pak jde všechno hladce - jako poprava
Boeing stoupá nad letiště
A naposledy křídly zamává