Házím tornu na svá záda,
feldflašku a sumky,
navštívím dnes kamaráda
z železniční průmky,
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

Vystupuji z vlaku
kterej mizí v dálce,
stojím v České Třebové
a všude kolem pražce,
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

Pohostil mě slivovicí,
představil mě Mařce,
posadil mě na lavici z dubového pražce,
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

Provedl mě domem,
nikde kousek zdiva,
všude samej pražec,
jen Máňa byla živá,
to je to jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

Plakáty nás informují:
"Přijď pracovat k dráze,
pakliže ti vyhovují
rychlost, šmír a saze",
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

"Jestliže jsi labužník
a přes kapsu se praštíš,
upečeš i krávu
na železničních pražcích",
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

"Naučíš se skákat,
tak jak to umí vrabec,
když na nohu si pustíš
železniční pražec",
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

Když má děvče z Třebové
rádo svého chlapce,
posílá mu na vojnu
železniční pražce,
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

A když děti zlobí,
tak hned je doma mazec,
Děda Mráz jim nepřinese
ani jeden pražec,
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

Před děvčaty z Třebové
chlubil jsem se silou,
pozvedl jsem pražec,
načež odvezli mě s kýlou,
vždyť je jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a muziko, ty hraj!

Pamatuji pouze ještě
operační sál,
pak praštili mě pražcem
a já jsem tvrdě spal,
a bylo jaro, zapni si kšandy,
lítaly vlaštovky a zelenal se háj!

Koukám se na svět dírou v plotě
Ve stínu mezi baráky
Někdo má holku v Minessottě
Někdo ji má v Kentucky

To ne, no to tedy ne, to se u nás nemůže stát o-hó,
To ne, no to tedy ne, to se u nás nemůže stát!

Každý den chodbou za úsvitu
Předbíhám vlastních nohou pár
Myšlenky chodí po Wall Streetu
A dollar cinká o dollar

To ne, no to tedy ne ...

A děcka venku válej´ sudy
Jitrocel kvete na horách
A slunce svítí na Bermudy
Odráží se ve vlnách

To ne, no to tedy ne ...

Netrap se hochu, co se stane
Až tě farář ožení
Nás žádná holka nedostane
V heřmanickém vězení

To ne, no to tedy ne ...

Zásnuby su plánované na středu
Pepině to pověděli pár dní dopředu
Co se dalo robiť (chacha)?
Zásnuby su plánované na středu!

Pepina se do Ostravy zebrala
Aby cosi šikovného do výbavy obstarala
Co se dalo robiť (chacha)?
Zásnuby su plánované na středu!

Jak se dive do prvního výkladu
Ucitěla bodnu ránu čímsi zezadu
Co se dalo robiť (chacha)?
Zásnuby su plánované na středu!

Probodnul ju krvelačně očami
Jakýsi chlap, sviňačisko, grázl něznamý
Co se dalo robiť (chacha)?
Zásnuby su plánované na středu!

Hučel do ní tajak liják do rýny
Do dědiny vrátila se bez rozmarýny
Co se dalo robiť (chacha)?
Zásnuby su plánované na středu!

Nepřál bych vám vidět teho snoubenca
Jakmile mu sdělila, že už je bez věnca
No ale, co se dalo robiť (chacha)?
Zásnuby su plánované na středu!

Tak ju chytnul, pošmajchloval, postiskal
Mezi tym ju aji po pyštisku vyliskal
Co se dalo robiť (chacha)?
Zásnuby su plánované na středu!

Chcem, aby si z teho příklad zebrala
Aji ta děvucha, co se eště nikdy něvdala
Ať místo riskantních výletů
Objedná si sypovinu v Magnetu!

Zima jak sviňa, počasí divné
Typická chůze, nápadný vzhled
Esli je to Blažek, tak to se mnu švihne
Bo sem ho neviděl už 8 let

A včil ho potkám na Kuřím Rynku
Odepsaného kamaráda
"Co ty tu robíš, ztracený synku ?
Tuš to zas bude hitparáda !"

Zabuchnul Toyotu západní značky
A hlásil se ku mně tak jako dřív
Zašli zme spolu do Džbánu dolů
Na jednu Colu a na 14 piv

Že prý, co říkám, na všecky ty změny
No, "vyhlídnul sem si šikovný smrk
Na šachtě pro mě robota neni
A doma by ubyl hladový krk"

Zanechej zpěvu truchlivých písní
S finanční tísní si poradíš sám
Nechcu ti radit, ale obrať se na mě
O velkých penězích sonátu znám

Celé to všecko počítač řídí
Adresy třídí, no jasná páka
Položíš Marky, seženeš lidi
A počkáš s kufrem na pošťáka

Pokryl sem útratu, všecky ty čárky
Kupil sem Marky a odhlásil plyn
Konto sem poslal do Živnobanky
K účelům firmy Blažek a syn

Už je to dobré, zima jak sviňa
Nejhorší srovnat se v krátké době
S pocitem, že jsem veliký boháč
A jak to vysvětlit svojí robě

Když po dvaceti letech potkáš kamaráda
Se kterým sis na vojáky hrál
Na cetníky, na zlodeje
Na semafor u koleje
Na kuráky listí a tak dál
Na doktory medicíny
A na ješte vetší klukoviny
Až se detský rozum cervenal
Muže to být radost
Nebo jenom taktu zadost
Ale muže se stát, že pujde dál

A ty budeš stát v dlouhé chodbe
A pohled z nej nespustíš
Dokud ti neselžou oci obe
Dokud to všechno v sobe neprekricíš

Kdybys byl poeta, napsal bys básen
Kdybys ho neznal, snad bys mu závidel
Ale ty seš klaun a po otci blázen
Jakého nikdo ješte nevidel

Odcházíš dolu, mezi nákladáky
A mezi lidi, co te pozdraví
Dají ti panáka, žádné dlouhé fraky
Dají ti panáka na kuráž a na zdraví

A pak te videj lidi v telefonní budce
Zmeneným hlasem pres kapesník špinavý
Jak kricíš: „Chci mluvit s kamarádem!“
A telefon se s tebou nebaví…

My všichni meli kdysi spolužáky
V myšlenkách vracíme se znovu do školy
Pešek okolo nás chodívá taky
A máme obycejné idoly

A tak nás videj lidi v telefonní budce
Zmeneným hlasem pres kapesník špinavý
Jak kricíme: „Chvi mluvit s kamarádem!“
A telefon se s námi
Nebaví!

Na začátku světa, hned ze samého kraje
Člověk zkouší projít božím zákazem
Za trest je pak vyhnán ze zahrady ráje
Začne lovit zvěř a obdělávat zem
Pokud vím, má v bolestech se rodit
V životě starostmi se brodit
Za svůj hřích
A na konci své cesty nemá vědět, co si počít
Zatímco svět se bude točit
Východ, západ, sever, jih

Běží roky, staletí a člověk hledá způsob
Jak obejít nemoc, jak život nadstavit
Mikroskopem proniká do útrob
Laserová souprava chystá zkušební vrt
Uhlíkatá ocel skalpele se blýská v dlani
Ve snaze do nemocných tkání
Zdravý orgán všít
A transplantace nechce srůstat, v těle se něco brání
Zbývá poslední klání
Pečeť imunity rozlomit

Do hry vstoupí kapacity všech vyspělých zemí
A karta padá na černý kontinent
Kapské město hlásí první mezi všemi
Profesor Barnard a jeho šťastný pacient
Pokud vím, tak do všech řečí světa
Je přeložena věta
Že člověk bude zbaven prokletí
Po velkém kroku vědy i medicína vzkvétá
Končí se šedesátá léta
Dvacáté století

Po světě se povídá, že roznesly ho nejspíš vrány
Někdo zase tvrdí, že se šíří sám
Rozmotejme fábory a otvírejme brány
Elixír naděje přichází k nám
Až nikdy nikdo nikomu v bolestech nebude se rodit
V životě starostmi se brodit
Bude smazán hřích
To jenom my na konci své cesty nebudeme vědět, co si počít
Zatímco svět se bude točit
Východ, západ, sever, jih
Pokud vím

Na kopci je kostelíček, cesta k němu není složitá
Na zahradě tolik svíček, kdo je spočítá
Jaro, léto, podzim, zima, nevedou tam cesty tramvají
Než tam dojdu se svým klukem, už v kostelíčku zpívají
Co naučil se chodit, tak v 9 hodin ráno každou neděli
Peřinu mi krade a skáče po mé posteli
Týden člověk jezdí a těší se zas na doma
Nad ránem se vrací a cesta bývá pitomá

Po schodech mi vždycky zdrhne, žvatlá přitom ty své nesmysly
Prý v kostelíčku zvoní, tak abysme o nic nepřišli
Zkontroluje vlčí máky, které se teď v týdnu rozvily
Hlava se mu třepe v obilí
Ztratí se mi v poli a spěch se ho už absolutně netýká
Když potká Ferdu Mravence anebo Brouka Pytlíka
Leze po tý zemi, a vůbec ani neví, že je kulatá
Jó, vona není špatná, nebejt tolik od bláta

Do kopce se kradem zadem, až ke staré brance dřevěné
Někteří z nás přeskočili, někteří jí projdeme
Než postaví všechny vázy, to je vždycky dávno poledne
Vítr kytky shodí a už je nezvedne
Nevěšíme hlavy, vždyť vůbec o nic neběží
Oba dva jsme zdrávi a nikdo nám tam neleží
Nevěšíme hlavy, vždyť vůbec o nic neběží
Oba dva jsme zdrávi a nikdo nám tam neleží

Cizí město, cizí jména, lidi vycházejí z kostela
Zbyli jsme tu sami, auta odjela
Smeká se to dolů z kopce, křeníme se přitom na sebe
Zase jdeme špatně, opačně než do nebe
Vracíme se domů cestou kolem košatého javoru
Jak na něm rostou vrtulky, co lítají bez motoru
A radujem se z toho, i když třeba jenom tráva žloutne po létě
My, co jsme jen jednou na světě
My musíme být šťastni, i když třeba jenom tráva žloutne po létě
My - co jsme jen jednou na světě

Když vidím nad polem papírové draky
Chtěl bych být dítětem a draka pouštět taky
Poslat mu psaníčko po režné niti
Nakreslit sluníčko, ať lidem svítí
Ať svítí k radosti, ať lidem praví
Od lidských starostí, ať zvednou hlavy

Ať jsi, kde jsi
Nikdy nejsi na tom světě sám
Zrob si draka
Zazpívej si
Pamparampampam

Když vidím na nebi papírové draky
Chtěl bych být dítětem a zúčastnit se taky
Když den se sešeří domů utíkat
Zasednout k večeři, vyčůrat a spát
Usínat s nadějí, jak usínají děti
Že někde po nebi jejich draky letí
Vítr je jim motorem, a všude, kde je víra
I nebe se svým prostorem se před ní otevírá

Ať jsi, kde jsi
Nikdy nejsi na tom světě sám
Zrob si draka
Zazpívej si
Pamparampampam

Tak už jsme opět na trávě
Neslavně skončil ten náš let
Letěli jsme bezhlavě
A dosáhnout jsme chtěli hvězd
Letěli jsme spolu ku štěstí
Už vypršelo, už je po dešti
Složitě, žijem žijem, složitě

V korytě řeky se zvedá kalný proud
Chtěla jsem lítat, tak nenuťte mě plout
Vždyť všude čtu a pokud vím, tak ženská, to je jenom slabej tvor
Škola už také mizí pod vodou
A místa nejsou ani náhodou
Jen řeka stoupá z břehů a povodeň se šíří jako mor
Dívčí představy, ty odplouvají do dálav
A kluk, co jsem mu patřila, mně mlčky říká plav
Složitě, žijem žijem, složitě

Tak vidíš holka, není to tak složitý
Dospěli jiní, teď chápeš to i ty
A ještě včera bylas hloupé, rozmazlené dítě
Teď plaveš řekou, vzal tě její proud
Souhlasíš s ohněm, co musel uhasnout
Až půjdou kolem rybáři, tak chytnou tě i do děravé sítě
Jeden z nich ozdobí ti šaty vzácným kamením
Schováš se za jeho příjmením
Složitě, žijem žijem, složitě
Složitě, žijem žijem, složitě ...

Pašáci jdou do světa, guláš, pivo, trumpeta
Slunce stoupá oblohou, zelenají se olše
Kdekdo už je na nohou, kůrovec kůru kouše
Nad hlavou nám letí včelí roj
A kdesi hluboko v nás šlape šicí stroj

Před námi je hotel, okna samý květ
A hvězd, co může mít snad jenom Interhotel Svět
Spousty volných postelí a jídla nízkých cen
A neznají tam zavírací den

Na Brněnské přehradě sešli jsme se v dobré náladě
Děvčata jdou po hrázi jen v evině rouše
Nikomu nic neschází, kůrovec kůru kouše
A ta jižní Morava dobré vínko lidem podává

A ti černí, to nejsou Arabi, to jsou ostravští barabi
Mají rádi Radegast, když jim v břiše šplouše
Rubou uhlí pro svou vlast, kůrovec kůru kouše
Staříč, Paskov, Stonava, Rudý říjen, Bezruč, Zárubek

Řeka Váh je malý Jang-c´- t´iang
A každé dievča už má vo výbave tank
Jedú chlapci do Tatier a dolů bez motoru
Václav Klaus je amatér, kůrovec - žiere koru
Dovidenia, dopočutia .. hoj, Ahoj!
Šlape přes nás šicí stroj

My jsme ti hradečtí votroci
Nemůžem si nijak pomoci
Až obejdem celý svět, oceány - souše
Vrátíme se domů zpět, kde kůrovec kůru kouše
Kde se lidi strkají v tramvaji a když se sejdou, tak si zpívají

Svět je balón, který letí na ohřátý vzduch
Až přeletíme, zbude po nás na obloze pruh
Svět je balón, který s námi časem odletí
Do jednadvacátého století

Tam před námi je hotel, okna samý květ ...

Poslyšte pravdivý příběh, co vyprávěl kuwaitsky šejk
O tom, jak začala invaze, tzv. útočný brejk
Na patře hotelu Hilton, kde v těchto dnech přechodně žil
Vyfoukl od huby hašiš a takto k nám všem promluvil:

Šlo o to, nedělat zmatek, převahu nervových gest
Jakmile z faxu mi vypadla tahleta jobova zvěst
Vystavit arabským hřebcům letenky na cestu ven
Dříve, než vypukne panika v hromadných ložnicích žen

Děvčata nechal jsem postupně vysadit na hřbety mul
Kuwaitský půlměsíc po nebi poklidně plul
Dříve než poslední cestu jsou bloknuty nepřáteli
Odchází karavana směrem Bospor a Dardanely

Na patře hotelu Hilton nám vyprávěl kuwaitský šejk
O tom, jak proběhla invaze, tzv. útočný brejk
A zatím dole do recepce dorazily čtyři muly
Přinesly pozdravy od těch, co po cestě zahynuly...

Jak z vypitého piva láhev se vrací
Jak od jihu ptáci, jak do potoka raci
Jako jaro do krajiny modrých pomněnek
Jak vracejí se investice např. z ropy
Jak Východ se vrací do Evropy
My ze slipů vracíme se zpátky do trenek

Kdo chce s námi světem jít
Rovnou nohou vykročit
Po dlouhé noci najít zase den
Mít hlavu plnou nových myšlenek
Ten ať se vrátí do trenek
Ať se přidá k dlouhé řadě slavných jmen:

Byl to Shane, byl to Shane
Tom Sawyer i Chamberlain
Hillary, Amundsen
Sgt. Pepper, Manfred Man
Dr. Jakyl i pan Hyde
A každý, kdo chce být all right
Nadoma i navenek
Zpátky do trenek !

Když s dámou chceš prožít něžný sen
Pak přes balkón seš vyhoštěn
A ve slípech jdeš noční ulicí…
V trenkách je to hned jiná
V trenkách jdeš jak z kasína
Už ti chybí jenom chleba s hořčicí

Svoboda, svoboda, volnost, rovnost, pohoda
Po dlouhé noci nastal nový den
Nanávist a násilí jsme pohřbili a zapili
Defilujem v dlouhé řadě slavných jmen :

Byl to Shane, byl to Shane
John Hardy i Slaboch Ben
Lomikar, Kozina
I Vlasta Rédl ze Zlína
Nosí je pražská Sparta, Timur a celá jeho parta
Nadoma i navenek - ZPÁTKY DO TRENEK !

V Parkhotelu rozjížděl se fet
My museli jsme na letiště jet
Dneska už nám nikde nenalejou
Byl to přesně ten bar
Kde kuci řežou do kytar
A furt dokola zpívají go, go , go
Škoda, že holky tu nejsou s námi
No, ale lodě plujou, přístavy zůstávají
Začínáme noční let nad planetou jménem Svět
Teď ke startu se krčí naše Jumbo Jet

Na 100% otáček jdou motory
Pak ohně začnou šlehat z každé komory
A zvuk se začne třepat nad plochou
Noční Praha, neonové reklamy
Pak Frankfurt, Londýn, pod námi
A nám zní v uších stále ještě go, go, go
V kabině budík na budíku
Naše lasery měří, jak se vzdouvají vlny Atlantiku
Rychlost 15 set, výška 10,5
Nocí letí naše parta starým dobrým Jumbo Jet

Pozdravujem velitele vzdušných sil
A taky George na majáku Forest Hill
A vůbec všechny, co jsou stále na nohou
Zvětšují se žluté pásy runwaye
Dobře víš, jak lidské slovo zahřeje
Když ve sluchátkách slyšíš go, go, go
Škoda, že holky tu nejsou s námi
No, ale lodě plujou, přístavy zůstávají
Ať barman dělá led, ať zablokuje levý střed
Ta čtyři pravá místa pro naši partu z Jumbo Jet !