Život se ubírá takými cestami
S tak klopenými zatáčkami
Že by to bylo podezřelé
Kdyby se žilo furt enom vesele

Šabadaba hej
Šabadaba hou

Kdo není přítelem těžkého ruksaku
Zabalí plavky a jedě na jih
Na dovolenu po lehku ve vlaku
Tak ten má istotu, že bude padať sníh

Šabadaba hej
Šabadaba hou

Na kolena křapne, kdo žije pyšně
Kdo žije vysoko, spadne z višně
Rozdrape si pyžamo, kdo chodí spať do růží
Každý má modřinu, kde si ju zasluží

Šabadaba hej
Šabadaba hou

Každý raz zakopne, každý raz ušklhne
Každému raz za čas je podivně
Chycená zlatá ryba urve se z udice
Zelže vám horoskop kupený v trafice

Šabadaba hej
Šabadaba hou

Dneska vás život do kopca smyčí
Zítra vás v potoku najdou hasiči
Aji z teho potoka je třeba mět
Optimistický pohled na svět

Šabadaba hej
Šabadaba hou

Z města do lesa sem tam si zajdu
Mám v plánu, že bych tam postavil chajdu
Zarabjam slušně a tak nikdy netvrdím
Že halířem nesmrdím

Je to les pěkný, zdravý, perspektivní
Koluju o nim ty nejlepší drby
Zvířata vyhnaly starého hajného
Tím to vyhrály, dostaly nového

Hajný je pěkný, perspektivní, zdravý
Koluju o nim ty nejlepší zprávy
Pečuje o revír víc než o sebe
A jeho stromy vyrostaju do nebe

Zvířata u něho dobře si žiju
Tak dobře, že se furt enom pelešiju
U televize kvete blahobyt
Všeci su rádi, bo v revíru je klid

Enomže vysoko vyrostlé stromy
Tahaju na sebe buřku a hromy
Neví se kaj to šastne, tak všeci maju strach
A všecko skřipe, jak ve starých hodinách

Nikdo z nich neví, jak dopadne buřka
Či nebude mrtvý, jak ráno vstane z lůžka
A v televizi, aby to čert spral
Maju rozhleděný fajný seriál

Kukačka už ani neotvírá zobák
Medvěd je malátný, slabý jak chrobák
Starý vlk schovává mezi nohy chvost
Ten, co měl v galatách dycky místa dost

Panikář zajíc prodal kožku
A utek z lesa ven přes Jugošku
A kdyby v tom lese eště lidé bývali
Do toho všetkého by manifestovali

Hajný se zavíral celé dni doma
A hajná nevěděla ani na co ho má
Tak sem tam vešel, nechal se pozvat dál
Řeč se točila a já jsem štenkroval

Jako muzikant z kavárenské praxe
Různé postupy a fígly mám v kapse
Při tanci nemožu byť žádné prostoje
A hrát se musí aji na levné nástroje

Častokrát se nám to rozlaďovalo
Museli jsme robiť, aby se nic nepoznalo
Buď muziku zabalit
Anebo rytmus přitvrdit

Hajný si mě změřil křivým okem
Vyprovodil mě kulí a brokem
Píšem si sice k narozeninám
Ale oslavujeme je každý sám

Měl jsem rád Blažka jak svojiho synka
Z jedneho hrnka zme kafe pili
Vymetli zme kina
Takovi zme byli
A žadnu srandu zme nezkazili

Žizeň zme hasili v knajpě Na nádraží
A jak byl v ráži, jak už ho měl
Do jedne tlapy
Chytnul dva chlapy
Aji do lochu bych misto ňho šel

Loni se u nás povyšovalo
Na vyšší místa za vyšší plat
To se robí dycky
Automaticky
Jak kerýsi chachar zdrhně na Západ

Za ten den pluvnul by sem si do ksichtu
Bo sem se zdržel u jedné ženy
A jak sem po absenci
Přišel na šichtu
Tak už byl Blažek povyšený

Tým pádem Blažek mi včil robí šéfa
Tuš, to je trefa
Tuš, to je gól !
Tuš, to je drama
Takový fláma
Ulice máma, otec alkohol

Dejtě se všeci přejet rychlíkem
Kozla zahradníkem stě zrobili
A pytláka hajným
A zloděja tajným
To stě se pěkně vybarvili

Dyť je to gauner a sviňa sprostá
Duševně silně zakřiknutý
Na prstách z bídu
Počítá do sta
A vyšmatlané nosí buty

Od isté doby nemám rád Blažka
K svátku mu ruku nepodám
A jak na mopedu
Přes kaluž pojedu
Schválně ho dycky ochlustám!

Děti se koupou u rybníka
Vlny se houpou, voda stříká
Lítají stromy, padají domy
Nešlape elektrika

Některé kroupy jsou těžší olova
To není průtrž, to je palba bubnová
Na naší pláži blesky se snaží
Nejhůř to odskakuje činnost mozková

V hromadě ssuti mizí už i baroko
Jen bílá vlajka ještě visí vysoko
Některé symboly v přilehlém okolí
Jsou v téhle situaci jak pěst na oko

My ovšem ležíme u Ploučnice
Podobni postavám z učebnice
Veselý oči, červený líce
(Červený oči, veselý líce)
Vichřice nevichřice!

Víme, že zítřek už zas bude pohoda
Dej bože ať nám zbude aspoň hospoda
Rány se zacelí, zdraví se zocelí
Sovětský svaz nám jistě kapky dá!

Tenhleten příběh se nestal na pevnině
Jeho dějištěm je třístěžňová loď
Já chytal služebně cvrčky v Argentině
Přešli jsme Kordillery až do Puerta Montt

V přístavu čekal nás - šabadabdúva
Se svojí družinou nějakej Žluva
Naprosto úplně neschopný podivid
Aby nás převez´ domů od Puerta Montt

Pětapadesát stupňů jižně od rovníku
Zrovna, když jsem se chystal preparovat hmyz
Brnkli jsme trupem o Ameriku
Zavadili jsme o Hornův mys

Dneska je zvykem, nevím jak kdysi
Předejít panice, dodržet řád
Na každé palubní nástěnce visí
Tak jsem šel k čerpadlům a začal pumpovat

Pumpuji, pumpuji - šabadabdúva
Po očku sleduji, kdepak je Žluva
A jeho družstvo co má asi za práci
A jakou pro nás chystá další legraci

Všichni už ve člunech, no, hotoví blázni
Nechtěli čekat, až siréna zazní
A na mne zbylo záchranné kolo
Dělal jsem na hladině vodní pólo

Vlny jdou do moře a z moře žádné schody
A není nikdo, kdo by podal sklenku vody
Do pěti minut jsou tady žraloci
Poslední rychlá služba První pomoci

Šabadabdúva - ten už je v suchu
Ten už má hubu od ucha k uchu
Ten už má starosti o nový fond
Na příští plavbu k Puertu Montt

Šabadab dúúúúva - ten už je v suchu
Ten už má hubu - od ucha k uchu
Ten už má starosti o nový fond
Tak šťastnou plavbu k Puertu Montt !

Když do ovoce dají se červi
Ať už záměrně a nebo náhodou
To aby sadař si dal do pořádku nervy
To aby vůbec nepočítal s úrodou!

Tihleti červi jdou všem na nervy
Když si máš kousnout do plodu
V ústech se vrtí, když zuby je čtvrtí
A jazyk mělní na vodu

Tyhlety červe, tam nahoře v plodu
Tohle je moje vlastnictví
Ať hrom tě serve za tuhle škodu
Co nesnáším, je cizopasnictví

Kde jsi byl, když jsem oral
Když jsem sázel, rouboval
Seber se, táhni, odkud jsi přišel
Nikdo tě sem nevolal

Když do ovoce dají se červi
Ať už záměrně a nebo náhodou
To aby sadař si dal do pořádku nervy
To aby vůbec nepočítal s úrodou!

Spadl jsem z Marsu, je to havárie
Hlásím přistání
Jindřichův hradec, město textílie
Místo konání
Jakpak se tady holky staraj´ vo svý kluky?
Jakpak si zařizují domovy?
U nás na Marsu nám přímo zobou z ruky
Jsou už takový

Jenomže takových tu u vás asi není
Žádnou nevidím
Přes úsměv kočky na vás tygr zuby cení
Něco mezi tím
Tyhle bys těžko ztratil někde v davu
A i když vypadají naopak
Přivedou tě do tkalcovskýho stavu
Ani nevíš jak

Spadl jsem z Marsu, je to havárie
Hlásím svůj přílet
Bráním se pádu křídly fantazie
Prosím, nestřílet
Nestřílejte na mou fantazii
Na plachty lodi, která kotví tam
V tý řece času, která všechno míjí
A vlastně jenom protýká
Na koně a na děti a na jejich tříkolky
A na co všechno můžem připíjet
Na kytky v trávě a na hezký holky
Prosím, nestřílet

Jihočeský děvčata jsou jiný
Než-li na Marsu a nebo Venuši
Koukal jsem na ně jako krtek z plastelíny
Snad to netuší
Děvčata, nezlobte se, tak já už zas letím
Vezmu to tady přes tu zahradu
Srdce mi puká, ale já ho zase slepím
Udržujte náladu !

Ráno se probouzím na smrt unavený
Než přijdu k vědomí, poledne je
Jsem jako motor cestou uvařený
Kroužky spečené, bez oleje

A všude okolo mne už tramvaje zvoní
Vůněmi dnešního dne mé město voní
A stovky aut a spěch v radostných tvářích
Co radostný člověk, to Čech, všem se to daří
To jenom já se kaboním pod obecný vkus
Jako když na svůj vlastní, hm…
Jdu jak na funus

Ráno mě zastihlo v posteli paní Zdeny
Co tady dělám, je trapné se ptát
Sousedi dávno mají oči otevřeny
Jenom já civím, no, snad ji mám rád
Je tady kalendář a tak jím listuji
Snad najdu jméno, kterým snad, přibližně…
Se jmenuji.

Nechám si přes hlavu profrčet gazik
Ať se mi konečně rozední
Ať vím, kde žiji a který jazyk
Je v téhle zemi úřední

Ať pochopím století a rok, co se píše
Už když se probudím a ne až jdu spát
Vždyť noc rychle přeletí, zas budík je slyšet
A odkud maj´ lidi na mě, hm...
Furt ohledy brát

Až budete číst tuto mou báseň
Při ranní kávě, při holení
Při cestě v autobusu
V bufetu bez ubrusu
V bivaku na Elbrusu
Po rozednění...

Až budete číst tyto řádky
Ve frontě na celer či na mrkev
Buďte si jisti, že nešťastný blázen
Autor
Je ještě mrtev

A vyřiďte paní Zdeně, že se jí klaní
Že na ni myslí denně před spaním
A nové plány, že snuje
A za večeři, hm...
Že děkuje

Alois byl soustružník ze staré školy
A deset dalších řemesel znal
Byl žňová hlídka, hasil stodoly
V umění též se orientoval
Veřejnost znala Aloise Crhu
Z televize i z veletrhů
Pořádal přednášky, rozdával podpisy
Večery trávil "Nad dopisy"
V továrních halách visely jeho portréty
Pionýři ze špejlí, z kaštanů stavěli makety ...

Děvčata Crhu svlékala očima
Crhou se nechala vodit za nos
Byl to expert a na práci číman
Kabrňák, moloděc, no abnormální kos
A když normy trhal, když soustruh roztočil
Lítaly jiskry jak hejna vos
Dřeš jako Crha, stalo se frází
Asi tak běžnou jako "Polib mě v šos"
Zase jsme měli někoho dělného původu
Kdo se stal ozdobou 1. májových průvodů ...

Minulý týden v pátek si přivstal
A prvním taxíkem na šichtu jel
Když ho nesli k soustruhu, ještě si pískal
Ještě měl oči jako orel
Potom však přestal vnímat lidi
A začal vytáčet šponu krutou
V momentě také zřetelně vidí
Že ji má v oku zabodnutou
Teď poprvé chlapy přešel smích, už ani nehlesli
A bez hloupých narážek Crhu z dílny zas vynesli ...

Za oknem kliniky den už se šeří
Brambořík na stolku smutně kvete
Bez kříže u zdi tam pacient leží
A jeho jméno snad uhodnete
Vždyť jste ho znali - chudáka Crhu
Z televize i z veletrhu
Pořádal přednášky, rozdával podpisy
Večery trávil se "Nad dopisy"
V továrních halách visely jeho portréty
Pionýři ze špejlí, z kaštanů stavěli makety ...

Vendelín Prouza, všech zedníků král
Půl města postavil a sám pod mostem spal
Když přišla do Čech zima v bílém obleku
Chodil jsem se k němu často klouzat na řeku

Čím více sněhu, tím více vody na jaře
Řeka mu odnesla vázanky, pyjama i polštáře
Výchoněmečtí celníci
Poslali mi garderóbu zpátky v krabici

A tak roky běží a střídají se děje
Představte si podzim, vítr od Buchlova věje
Prouzová čeká dítě, Prouzu čekají galeje

Pod paží tašku a na hlavě kulicha
Vydal se Prouza do staveništního ticha
A jak byl do zlodějství zabraný
Spatřil jsem ho, chodívám tam venčit dobrmany

Já vám řeknu upřímě, není to estráda
Vidět svého přítele, jak republiku okrádá
Hodí cihlu do aktovky a hurá, tradadá ...

"Přistižen při činu!" , ale to nám nestačí
Chceme znát příčinu, proč vlastně pytlačí
"Jenomže, Prouza, vy tady stojíte jako vůl
No, tak se nedivte, že jste dostal dva a půl!"

Kdo někdy mrznul u Kremelské zdi
Visí, či chtěl by viset na tabuli cti
Zkrátka každý, kdo svou zemi miluje
Jeho sprostý čin odsuzuje

Vendelín Prouza, všech zedníků král
Půl města postavil a sám pod mostem spal
Až přijde do Čech zima v bílém obleku ...
...s kým se budu nyní chodit klouzat na řeku?
Až přijde do Čech zima v bílém obleku:
"S Prozovou se budu chodit klouzat na řeku!"

Když vlaky jedou a škvíry mezi kolejemi
Připomínají rytmem synkopy
Kamarádi opouštějí zemi
A já jsem zůstal tady, v srdci Evropy

Ani nevím, co je to ta estetika
Nač si kazit zdraví otravou
Vždyť pražský Orloj zatím ještě tiká
A voda teče Vltavou

Je nás o jednoho míň a vexlák stejně dobře prodal marku
A další kilo heroinu vyčmuchali celníci
Soused fackuje svou ženu v parku
Kdyby aspoň z toho piva někdo sundal čepici

Jen od Jakuba zvony zvoní
A nikdo neslyší mosazné tó ny
Jen od Jakuba zvony zní
Nikdo je neslyší

Jsem jeden z lidí v Hluchoněmé zemi
Slepé střevo v srdci Evropy
Prozatím to ujde, daří se mi
Neposlouchat zvony, nevnímat synkopy
Jsem jeden z lidí v hluchoněmé zemi
Slepé střevo v srdci Evropy!

Pojď se mnou, Marie, dnes večer na pivo
Já nejsem takový, jakého mě znáš
Já nejsem votrapa, zeptej se vrchního
Já nejsem to, za co mě máš

Já nejsem solvína, boty od oleje
Já nejsem sako s loktama ven
Já nejsem, člověče, život bez naděje
Neblbni, Marie, já nejsem ten

Já vím, jak chutnají krevety na víně
Já vím, jak vypadá francouzská spíž
Z nás nikdo rukama nejedl v rodině
Já nevím, Marie, co o mě víš

Pro mne je Tahiti, Havajské ostrovy
Pro mne je Florida, Miami Beach
Pojď se mnou, Marie, a já ti slibuji
Nastoupím do jámy, vydělám víc

Jestli mě vozík nezmáčkne o stěnu
A jestli ve válce nepadne mír
Tak já ti slibuji snídaně v bazénu
Večery na plážích Cote d´ Azure

A nejsou to planá slova, co vznikají u piva
To není pitomý, bezduchý žvást
V partě jsou samí dobří chlapi, revír prospívá
A jednou se to musí podařit
Alespoň ...
Alespoň jednomu z nás

Vysoko nad střechami
Kde jen vítr fičí
Než vyvine rychlost
A letí do světa
Vysoko tam nad námi
Kde komíny se tyčí
Tam kominík Magnusek
Je štětkou vymetá

Oči modré, hluboké jak Jadran
Vercajk, šaty, účes - černý havran
A když jdou kolem holky z fabriky
Ahá
Á musejí si držet knoflíky

Ve městě je čisto, jasno
Nikde žádná špína
Nejčastější slova jsou
Prosím - děkuji
Všude kolem spousta barev
Každá z nich je jiná
A lidé, ti si cestou z práce
Píseň notují

Oči modré, hluboké jak Jadran
Vercajk, šaty, účes - černý havran
A když jdou kolem holky z fabriky
Ahá
Á na blůzkách si drží knoflíky

Jednou ale nepřišel
A když už se to táhlo
Město se jen trpělivě
V sazích dusilo
S lidmi se to za tu dobu
Povážlivě nahlo
Nic nad nimi vyššího
Teď už nebylo

Žádné oči hluboké jak Jadran
Žádné šaty, účes ala havran
A když kolem šly holky z fabriky
Ahá
Už neměly proč držet knoflíky

Magnusek si totiž
Poslal pro pivo
A kominické řemeslo
Hodil na skobu
Vzal do ruky majzlík
A první kladivo
A začal nutit kameni
Svoji podobu

Pohled, co by připomínal Jadran
Účes, kterej měl jen On a havran
A než by pořád chodil po střeše
Ahá
Tak že prej si svůj pomník vyteše

Začly chodit delegace
Lidí z okresu
On k nim takto hovořil
Na jejich adresu
Puškin, Goethe, Kozina
I Jiří z Poděbrad
Každej z nich už dávno má
Svůj pomník někde stát
Každý má svůj pomník na okrasu
I Masaryk ji míval svého času
A já, že jsem jen kominík (Ahá)
Tak žádnou sochu neměl by sem mít

Toť se ví, že úředníci
Dali by ho do klády
Kterou mají k dispozici
Pro takové případy
Nechtěli však ublížit
Nechtěli být špatní
Chtěli jenom posoudit
Zda je to adekvátní

Naštěstí měl každý vedle sebe
4 příslušníky PS-VB
Takže mnohem dřív než řekli švec
Za Magnuskem zavřela se klec

Magnusku, ty šílenče
Ty notorický cvoku
Proč´s nepřiznal, že ti
V hlavě šibuje
Vždyť kdo si staví pomníky
Je lidem sazí v oku
A nikdo už ho k ničemu
Nepotřebuje

Nemusel jsi sedět bez příčiny
V nejsmutnějším rohu náměstí
Ten pomník by ti postavili jiní
Vždyť chodili si k tobě pro štěstí

Svět se točí, nezná dovolenou
Malým, velkým, všem je akorát
I holky z města brzy zapomenou
Že mohly by si něco tajně přát